Jdi na obsah Jdi na menu
 


ukázka v Postoloprtech

8. 6. 2009

Dlouho jsem si nic nezapsal, neznamená to, že jsem nic nedělal, nebo že nebylo nic zajímavého ke psaní, ale nebyl čas. Nebo se mi spíš nechtělo, venku bylo fajnově a tak veškerý čásek jsem věnoval paničce, cvičení, procházkám atd.

V sobotu jsme s paničkou vyrazil na ukázku, v Postoloprtech byl dětský den spojený s výstavou voříšků. My jsme tam jeli ukázat jak nám to v ZKO Lounech cvičí :-). Počasí moc nepřálo, chvilkama pršelo a tak na naší poslušnost moc lidí nebylo. Ale jak jsme se připravovali na obranu, lidé se začali srocovat a za chvilku byl plac v obležení.

První šlo na řadu štěndo, aby lidé věděli jak se začíná trénovat obrana, pak přišla na řadu zkušenější čubinka, která kousala na vodítku na place, pak jsem přišel na řadu já. Panička mě pustila na volno, měla trošku obavy, abych si nevybral někoho z davu s kým bych se rád přivítal, ale já na to neměl čas. Figurant se schoval do makety a já už pelášil k maketě, musím ho přece dohnat a zarazit, štěkám jak zběsilý a ham.... rukávek je můj, potahám se o něj, trochu si zavrčím, aby figurant věděl :-).... a už jsem z placu venku. Škoda, že je to tak krátké, šel bych si zablbnout znova, ale na řadu už jdou další, musím si počkat až na cvičáček :-(.....

Ukázka se povedla, lidičkám se to moc líbílo a tak jsme jim na rozloučenou všichni v řadě nastoupení zaštěkali, sklidili potlesk od dětí - prostě hezká akcička.

Pak mě panička vzala na procházku zdejším parkem, bylo tu plno dětí, skákací hrad, klauni, co z balonků dělali zvířátka (a to se mi nelíbilo, raději jsem šel obloukem, když jedna příšera balonková upadla na zem... byla dost podezřelá!). Ale neodolal jsem a když jsme šli kolem paní s chlapečkem, který držel tuhle příšeru, zezadu jsem ji očichal, asi to byla žirafa. Usoudil jsem, že tohle mou důvěru opravdu nemá a raději pokračoval v prohlídce parku.

A tam... oooooooo.... velká zvířátka - KONĚ. Chodili dokola a já je vůbec nezajímal. Pozoroval jsem je, nakláněl hlavu, párkrát jsem zaňafal a oni nic. Tak jsem čmuchal, co to dalo. Panička mě vzala trochu blíž, ale já chtěl až k nim, pořádně si je oňuchat, abych věděl :-). Ale nedovoleno, šéfka zatrhla :-(, prý bych je mohl splašit, nebo by mě podupaly, a bůhví co ještě... No tak snad příště až nějakého potkáme, budu moc jít až k němu.

Cestu zpět jsem ani nevnímal, čmuchal jsem a pak sledoval deštníky, moc mě to pobavilo jak se lidem kývají nad hlavou. A pak živý plot a nad ním taky deštník, ale trošku divný, chybí mu člověk, natahoval jsem krk, abych líp viděl, ale žádný člověk se mi neukázal, to bylo tak fascinující, pozoroval jsem ho pořád až jsme došli na konec plotu a člověk tam byl, ale hodně hodně malý. Tak mě to pobavilo, že jsem začal skákat na paničku, aby se bavila se mnou.

Než jsme dorazili k autu, byli jsme mokrý na kost (panička ještě od bláta, jak jsem na ní hopsnul :-)......). Ale nám to vůbec nevadilo, když jsme spolu je nám fajn.

Pak jsme jeli pozlobit Arču a Fatimku do Dobroměřic, pořádně je prohnat, trošku si zabojovat a hlavně vyzvednout masíčko!!!!! Zjistil jsem to hned, jak jsme dorazili na místo. Proběhl jsem paničce mezi nohama, vlítl do kuchyně a heleme se tady je maso a tak to je jasný, to bude pro mě, tak si ho hned vezmu..... Plesk. NE!..... No tak, to asi neni pro mě :-(... Vylítl jsem tak rychle, jak jsem vlít dovnitř :-)... Ale panička mi venku řekla, že to je moje véča, ale musím počkat do boudičky. Už jsem se těšil až budu v kotečku. Za hodinku jsme vyráželi, do auta jsem skočil šipku a už se vrtěl, ať už jedem, to to ale trvá.... V boudičce jsem dostal, to co mi patřilo - celá slepice, sice bez kůže, protože byla stažená, ale mňamka to byla :-)

Úspěšně zakončený den - maso je holt maso :-)))))))

PS: Fotečky žádné nejsou, protože dost pršelo, tak snad příště....

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář